V tomto článku si představíme dvě užitečné funkce Excelu – SUMIF a SUMIFS. Dalo by se říct, že jsou rozšířením pro funkci SUMA, která provádí součet hodnot v buňkách. SUMIF a SUMIFS přidávají možnost definování podmínek pro součet, například aby se sečetly pouze hodnoty, které jsou větší než zadané číslo. Obě funkce nemají české ekvivalenty, fungují tak v české i anglické verzi Excelu shodně a patří mezi matematické funkce. Základní rozdíl mezi nimi je:
- SUMIF – součet pouze s jednou podmínkou
- SUMIFS – součet s více podmínkami
Pusťme se do praktického příkladu, který princip použití obou funkcí nejlépe objasní. Mějme fiktivní tabulku s nějakými platbami a chceme sečíst pouze ty částky, které splňují určitou podmínku, resp. více podmínek.
SUMIF – součet s jednou podmínkou
Obecná syntaxe této funkce je:
=SUMIF(oblast,”podmínka”;součet).
Třetí parametr součet není povinný. Funkci jsme použili na vzorové tabulce výše. Při použití běžného součtu funkcí SUMA je výsledek 2998 Kč. Nás však nebudou zajímat drobné transakce do 10 Kč. Proto se použije =SUMIF(C8:C19;”>10″), kde podmínka je právě “>10”. A výsledek je 2975 Kč. Jednoduše řečeno, ze součtu jsou odfiltrovány drobné částky do 10 Kč včetně. Funkce SUMIF však nemusí být spojena pouze s ekonomikou, lze ji použít kdekoli, kde potřebujeme ze součtu odfiltrovat hodnoty dle zadané podmínky. Podmínka musí být v uvozovkách pokud není odkazováno na nějakou buňku.
Poznámka ke třetímu parametru. Ten použijeme v případě, pokud chceme podmínku použít u jedné oblasti a sečíst odpovídající hodnoty v jiné oblasti. Vzorec =SUMIF(B10:B40;”jogurt”;C10:C40) například spočte součet jen těch hodnot v oblasti C10:C40, u nichž mají odpovídající buňky v oblasti B10:B40 hodnotu jogurt. Jednoduše, definujeme tak podmínku, která má být splněna v jiné oblasti buněk, než které potřebujeme sečíst.
SUMIFS – součet s více podmínkami
Vraťme se zpět k příkladu s platbami. Co když potřebujeme sečíst pouze ty platby, které jsou v rozmezí od 250 do 500 Kč. V tomto případě je potřeba použít funkci SUMIFS. Její obecná syntaxe je následující:
=SUMIFS(součet; oblast 1; “podmínka 1”; oblast 2; “podmínka 2”; …; oblast N; “podmínkaN”).
Je tak možno zadat více podmínek i oblastí. Pozor, na rozdíl od SUMIF, je u SUMIFS parametr součet na prvním místě. Parametry pro oblast jsou nepovinné, opět určují, pokud bychom chtěli podmínky zadat z jiné oblasti. Je možné použít až 127 dvojic oblast-podmínka. V případě našeho příkladu s platbami bude syntaxe taková: =SUMIFS(C8:C19;C8:C19;”>250″;C8:C19;”<500″). Tímto se definovalo, že se sečtou pouze hodnoty od 250 do 500 Kč. Vždy je nutno definovat oblasti, i když je stále stejná. Chceme-li ušetřit práci, lze namísto přímého zápisu použít Průvodce funkcí a zde označit oblasti a zapsat podmínky interaktivně.
Ve výsledku obdržíme v naší tabulce výsledek 1285 Kč.
Jen dodejme, že jednotlivé podmínky ve funkci SUMIFS fungují s logickým operátorem AND, tedy platí zároveň, nikoli pouze jedna z nich.
Obě funkce nabízejí praktické možnosti, jak sčítat pouze určité hodnoty omezené jednou podmínkou, případně několika podmínkami zároveň. Tím rozšiřuje použití základní funkce SUMA.
