Založení tabulky v databázi patří mezi základní úlohy. Při založení pomocí příkazu sql CREATE TABLE tabulky definujeme:

• Název tabulky spolu s určením schématu a ideálně databáze
• Seznam sloupců spolu s datovými typy, constraints a definováním toho jestli může být sloupec prázdný (NULL vs NOT NULL)

Tabulku můžeme založit v SQL dvěma základními způsoby:

1. CREATE TABLE – v tomto případě explicitně definujeme všechny komponenty tabulky – datové typy, primární/cizí klíče, constraints, atd.
2. SELECT INTO – není potřeba definovat komponenty tabulky. Ta je založena automaticky na základě seznamu sloupců v SELECT části skriptu. Při této variantě založení tabulky se nezaloží do nové tabulky constraints, které jsou definovány nad podkladovou tabulkou

Syntaxe CREATE TABLE

Syntaxe vytvoření tabulky je vcelku snadná. ¹

• Na začátku máme CREATE TABLE
• Definujeme název tabulky ideálně ve formátu [databaze].[schema].[tabulka]
• Následně v závorce nadefinujeme všechny sloupce, jejich datové typy, jestli můžou být prázdné nebo ne
• Můžeme např. rovnou definovat např autoinkrement soupec typu IDENTITY(1,1), calculated column (sloupec obsahující  nějaký vzorec) a podobně. Vlastnosti sloupce typu IDENTITY se speciálně věnuju v článku SQL IDENTITY (Auto increment) – Automatické zvýšení hodnoty, popis argumentů příkazu

Příklad založení tabulky pomocí CREATE TABLE

Pochopení syntaxe sql CREATE TABLE je nejsnažší na příkladu. Založme si na zkoušku tabulku se zaměstnanci, která bude obsahovat údaje k pracovníkům, kde:

• ID_Zamestnanec – bude primární klič tabulky – jedinečný identifikátor číselného typu
• Jmeno, Prijmeni, Pozice, Oddeleni – bude typu VARCHAR, hodnota musí být vždy vyplněna (NOT NULL)
• FK_NadrizenyZamestnanec – cizí klíč na šéfa daného zaměstnance – uděláme formou self seferenced foreign key – pole s nadřízeným bude reference na primární klíč ID_Zamestnanec. Pole může být NULL, nejvýše postavení zaměstnanci nemají nadřízeného
• Zamestnan_Od, Zamestnan_Do – datumové pole. Zamestnan_Do může být NULL
• Je_Zamestnan – Identifikátor jestli je zaměstanec v současné době zaměstnán, nabává hodnoty 1,0. Nemůže být prázdné

Tabulku s výše nadeninovaným seznamem sloupců, datovými typy a definicemi založíme takto:

Vidíme, že skript má 2 části, pomocí příkazu jsme vytvořili tabulku a pomocí DDL příkazu ALTER TABLE přidáváme constraint typu cizí klíč.

Syntaxe založení tabulky přes SELECT INTO

Tento způsob se používá pro scénáře kdy nepotřebujeme speciálně definovat vlastnosti sloupcí, constraints a podobně. ² Prostřednictvím select into se nám vytvoří tabulka, která si datové typy přebere ze SELECTu, ale nic dalšího ze zdrojové tabulky obsahovat nebude (indexy, sql trigery apod). Je to tedy dobrý způsob jak založit nějaké dočasné pomocné tabulky, které po sobě následně uklidíme. Tempové tabulky se typicky řeší jiným způsobem – SQL Tempová tabulka – Rozdíl mezi # a ## temp tabulkou, takže těch scénářů ve kterých bych doporučil SELECT INTO není moc.

1. Microsoft dokumentace, CREATE TABLE (Transact-SQL) [on-line]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z WWW: https://learn.microsoft.com/en-us/sql/t-sql/statements/create-table-transact-sql?view=sql-server-ver16
2. Microsoft dokumentace, SELECT – INTO Clause (Transact-SQL) [on-line]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z WWW: https://learn.microsoft.com/en-us/sql/t-sql/queries/select-into-clause-transact-sql?view=sql-server-ver16