Podobně jako u úvodu do finanční matematiky si ještě před rozborem jednotlivých metod, ukazatelů a přístupů uděláme takový rozcestník se všemi důležitými pojmy. Finanční analýza je disciplína obsáhlá a tato sumarizace se nám bude hodit. Najdeme zde definice, jednotlivé kategorie finanční analýzy a také odkazy do jednotlivých článků, které budu postupně připravovat.

Co to je finanční analýza a jaký má účel

Finanční analýza je jednorázový nebo průběžný metodický proces vyhodnocení podniku, projektů nebo určitých aktivit s cílem zjistit finanční zdraví, výnosnost (rentabilitu), solventnost a celkový stav dané jednotky. Finanční analýza nebo některá z jejich metod může tedy sloužit jako zdroj informací pro:

• Manažerské rozhodnutí – např. investice, úvěr, nákup akcií
• Dlouhodobé řízení firmy – soustředíme se na mimo jiného na plnění určitých indikátorů jako podnikového cíle
• Finanční kovenanty – např. v rámci dluhopisového programu nebo nějaké investice se můžeme jako příjemce peněz od investorů zavázat k plnění tzv. kovenantů – ukazatelů finanční analýzy např. že zadlužení nesmí stoupnout nad “XYZ %”).
• Jednorázová finanční analýza – např. v rámci Due dilligence (např. při prodeji firmy)
• jiné

V oblasti managementu podniků mohou určité ukazatele sloužit jako indikátory a vysvědčení stabilního řízení firem v souladu se strategickými cíli.

Zdroje finanční analýzy

Hlavním zdrojem pro finanční analýzu jsou bezpochyby finanční výkazy podniku nebo v případě projektu odhadované veličiny – buď ve formě projektové rozvahy a výsledovky nebo investičního plánu, odpisového plánu a cash flow, který projekt bude přinášet.

Finanční výkazy jako vstup:

• Statutární Rozvaha a Výsledovka
• Manažerská výsledovka
• Cash flow výkaz
• Výkaz o změnách vlastního kapitálu často nepotřebujeme

K tomu abychom dali analýze nějakou vypovídací schopnost, tak nám nestačí pouze roční výkazy, ale potřebujeme cca 5-ti letou historii. Pokud máme historii, jsme schopní dělat nejen vertikální analýzu ale i analýzu trendů (horizontální analýza). Trend, tedy jakým směrem se vyvíjíme a jakým tempem se zlepšujeme, je většinou důležitější než momentální stav.

Samozřejmě, pokud nám akutně hrozí problémy s likviditou, tak je pro nás prioritou krátkobobý/momentální stav. Zjednodušeně řečeno vertikální analýza ukazuje momentální stav, horizontální dlouhodobý směr. Ale to odbočuji.

Dalšími vstupy do finanční analýzy může být prakticky cokoliv co nám pomůže zpřesnit výstup. Veřejně dostupná data jako měnové kurzy, makroekonomické indikátory, sazby dluhopisů, benchmarky a podobně.

Např. sazby dluhopisů nám mohou posloužit při stanovení bezrizikové úrokové míry, která nám pak slouží jako vstup pro výpočet různých proměnných (diskontní faktor – wacc, apod). S těmito proměnnými pak pracujeme.

Techniky a metody finanční analýzy

Existuje řada různých metod a technik jak data analyzovat. Mezi ty základní patří

• Vertikální analýza – data analyzujeme vertikálně (poměrově)
• Horizontální analýza – data analyzujeme horizontálně (po obdobích, trendech)
• Analýza poměrových ukazatelů (viz. níže)
• Analýza pracovního kapitálu
• Analýzy likvidity
• Analýza zadluženosti
• Různé rozpady vrcholového ukazatele (např ROE) – pyramidové rozklady typu Du pontův rozklad
• Různé modely (bonitní, bankrotní)

Mezi ty pokročilejší patří třeba

• Risk analýzy – analýzy a vyčíslení rizik
• Valuační analýzy – hodnocení projektu/podniku
• Citlivostní analýzy

Poměrové ukazatele finanční analýzy

Níže najdete základní seznam poměrových ukazatelů, které se při finanční analýze využívají s tím, že na ně aplikujeme nějakou metodu a vhodně výsledek interpretujeme s přihlédnutím ke všem známým informacím (například vertikální analýzu nebo trendovou analýzu viz předchozí kapitola).

Existují různé typy ukazatelů, např u rozdílových ukazatelů něco sečteme nebo odečteme a získáme výsledek. Tyto jednoduché ukazatele není potřeba nějak detailně vysvětlovat. Kromě nich však máme zajímavější skupinu a to jsou poměrové ukazatele.

Typy finanční analýzy

V širším pojetí se může jednat o jakoukoliv analýzu čehokoliv. Když to hodně přeženu jestli si koupit 10 nebo 15 rohlíků v obchodu, pokud při daném rozhodování použijeme nějakou metodu finanční analýzy a tato nám pomůže ke kvalitnímu rozhodnutí. Časem se nicméně vyvinulo několik typových dělení a spoustu dalších bychom i vymysleli sami.

Dělění finanční analýzy z pohledu dostupnosti informací

a) Interní finanční analýza

Interní analýza se dělá zevnitř – např. podniku nebo projektu. Tato analýza se dělá s využitím všech zdrojů, jak veřejně dostupných (kotace na trhu, ekonomické indikátory), tak insider neveřejných informací. Řadíme sem účetní závěrky, manažerské účetnictví, budgety, informace důvěrné povahy, apod.

Logicky je tato analýza z principu přesnější neboť ji činíme s přihlédnutím k daleko většímu spektru okolností než v případě externí analýzy.

b) Externí finanční analýza

Jedná se o analýzu, která je zhotovena s využitím veřejných zdrojů. V některých aspektech máme v porovnání s interní analýzou přístup ke stejnému typu informace – například účetní výkazy. Nicméně tyto informace nejsou aktuální (účetní výkazy se zveřejňují se zpožděním).

Pro tuto analýzu dále využíváme např. kotace akciových (nebo jiných) trhů, měnové kurzy, veřejně dostupné makroekonomické indikátory a podobně. V tomto typu analýzy jsme limitování, protože nemáme všechny relevantní informace a musíme tedy výstup finanční analýzy brát s větší rezervou.

Finanční analýza akciových trhů

a) Fundamentální analýza

Tuto finanční analýzu řadíme mezi externí (pracuje se typicky s veřejnými informacemi) a slouží k vyhodnocení určitého podkladového aktiva – typicky při investicích do akcií podniků. Společnosti obchodované na burze mají povinnost zveřejňovat finanční informace kvartálně a proto máme relativně čerstvé informace, které můžeme analyzovat. Můžeme vyhodnotit finanční zdraví daného kandidáta na investici, dynamiku jeho růstu, ziskovost, různé ukazatele typické pro akciové trhy jako P/E a podobně.

Je však potřeba pamatovat na to, že trhy jsou efektivní nebo se tomu blíží a všechny zveřejněné informace a i budoucí informace a předpoklady mají již v sobě započítány. Pokud si myslíme, že pouze na základě jednorázové finanční analýzy provedeme investici a určitě vyděláme, protože jsme jako jediní na trhu objevili super příležitost, tak to takto určitě nefunguje. Alespoň ne krátkodobě.

Fundamentální analýza je dobrý nástroj pro to, abychom si o společnosti udělali ekonomický obrázek. Jsou však ve hře další a mnohdy důležitější vlivy na cenu akcií – například aktuální makroekonomická situace, měnové kurzy, ceny komodit, fáze ekonomického cyklu a podobně. Největší poklesy trhů se často dějí v čase největší ziskovosti firem, kdy finanční analýzy vycházejí dobře a tyto poklesy jsou navíc mimo kontrolu těchto firem – externí faktory (viz. bankovní krize 2008, Covid krize a podobně).

Někdy se naopak vyplatí investovat do firem, které tak dobrá čísla nemají a dají se levně koupit po nějaké krizi kdy se všichni bojí. Tyto společnosti ale musí být zdravé na rozvaze, musejí mít stabilní business model, dostatečnou velikost (too big to fail) a stabilní trh (tzn ne Zimbabwe ale rozvinuté trhy – US apod). Pak je možné uvažovat o nákupu i v situaci kdy finanční analýza vychazí extrémně špatně s akceptací vyššího rizika. Největší příležitosti jsou v době kdy se všichni bojí koupit.

b) Technická analýza

Technická analýza vychází z analýzy historických grafů. To znamená, že nás nezajímá nic než daný graf a z grafu se snažíme vykoukat pomocí různých nástrojů trendy nebo oblasti supportu/rezistencí. To je předpokládaná hladina odkud se cena odrazí protože se tak stalo v minulosti. Technická analýza je více či méně dostupná v různých obchodních platformách. Vykreslíte si graf nějakého instrumentu, proložíte křivku např. průměrnými cenami, směrodatnými odchylkami a podobně a následně analyzujete.

Na technickou analýzu někdy udělám článek, protože jsem ji v minulosti při obchodování hodně používal. Dnes používám zejména fundamentální analýzu pro tvorbu ekonomického názoru na makroekonomickou situaci a danou konkrétní firmu. Až v momentě, kdy se rozhodnu že danou akcii budu kupovat, tak používám technickou analýzu k naplánování nákupu nebo naopak výstupu z obchodu.

Zdroje:

• https://www.investopedia.com/terms/f/financial-analysis.asp
• https://www.wallstreetmojo.com/financial-analysis/
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Finan%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza